Aktuality

Pokládka dřevěné podlahy

Postup pokládky dřevěné podlahy

Dřevěné podlahy všech výše uvedených typů lze pokládat více způsoby. V současnosti se nejčastěji používá lepení pomocí vysoce pružných lepidel.

Lepení

Před samotným lepením je důležité zkontrolovat vlhkost plochy. Maximální vlhkost podkladové plochy se řídí normou, která udává maximální hodnotu, při které je možné podlahu položit. Jde o hodnotu 2,5 % relativní vlhkosti. Pokud by vlhkost nebyla brána v potaz, mohlo by dojít ke značným pozdějším problémům.  Při lepení se nanášejí adheziva (lepidla) nebo disperzní (vodou ředitelná). Lepení je prováděno celoplošně vysoce pružným lepidlem. Při nanášení lepidel na podklad se hmoty na podlahu aplikují pomocí zubových stěrek.

• Lepení přímo na betonovou podlahu

Podlaha musí být zbavena prachu a nečistot. Jsoukladeny vysoké nároky na nerovnosti plochy. V případě nerovností musí dojít k vyrovnání podkladu. V obytných místnostech je povolena maximální nerovnost 2 mm.  Pokud je nerovnost vyšší, musí být podkladová plocha vyrovnána. Pokud jsou v podkladové ploše praskliny nebo vysoká pórovitost je potřeba podlahu také upravit.

Možnosti vyrovnání podkladové plochy:

• Vyrovnáním pomocí samonivelační stěrky. Tato samonivelační stěrka je směsí jemného písku, cementu a přísad udávajících vlastnosti. Je dodávána jako suchá směs, do které je na místě přidávána voda.

• Použití desek, které se k podlaze přilepí nebo přišroubují. Mohou být použity i oba způsoby současně. Jsou používány desky cementové nebo tzv. ozb desky.

Stavební firmy často používají k vylití podlahy sádrové náhražky betonu tzv. anhydrid. Zejména z časových důvodů. Takto vylitou podlahu je před samotnou pokládkou nutné přebrousit pomocí speciálního stroje a napenetrovat.

• Lepení na vzduchové polštáře

Na podlahu jsou vytvořeny rošty, které mohou mítvzniklé vzduchové komory vyplněny izolačním materiálem, čímž dojde ke zvýšení tepelné izolace podlahy. Na tyto rošty se pak přibijí dřevotřískové nebo dřevoštěpové desky, na které je pak lepena podlahová krytina

Několikanásobné broušení parket

Dřevěné podlahy jsou broušeny nejprve pomocí hrubých brusných povrchů a poté je prováděno vícečetné broušení pomocí jemných brusných povrchů. Jemné přebrušování opakujeme do té doby, než dosáhneme požadované hladkosti povrchu.

Tmelení

Provádí se pomocí tmelu smíchaného s jemnými pilinami. Směs se roztírá stěrkou po celé ploše. Tím se uzavřou vzniklé spáry, které jsou při pokládce podlahy běžné. Tmel je po zaschnutí pružný, takže se přizpůsobuje mírné roztaživosti a sesychání. U dřevěných prkenných podlah tmelení neprovádíme a při lakování dbáme na to, aby lak nezatékal mezi prkna a neslepil je. Prkna by potom při sesychání nemohla správně pracovat a mohlo by dojít ke vzniku velkých spár či dokonce k roztržení celého prkna. Toto nebezpečí můžeme vyloučit, pokud použijeme jako povrchovou úpravu vosk nebo olej.

Konečné broušení

Dřevěné podlahy jsou broušeny nejprve pomocí hrubých brusných povrchů a poté je prováděno vícečetné broušení pomocí jemných brusných povrchů. Jemné přebrušování opakujeme do té doby, než dosáhneme požadované hladkosti povrchu.

Povrchové úpravy

Na dřevěné podlahy je možné nanést lak, olej nebo vosk. Ve všech třech případech tato povrchová úprava zvýrazní léta a kresbu dřeva, také uzavře póry, čímž se stane dřevo odolnější proti vlhkosti

Lakování

Lak je bezbarvý a protiskluzový. Mohou být dodány laky s vysokým leskem, matné nebo polomatné. Jsou používány laky disperzní nebo s rozpouštědly. Lak je nanášet válečkem převážně ve třech vrstvách. Lakem je zvýšena tvrdost a tím i odolnost proti oděru a sníží se schopnost deformace (zvýšená odolnost proti klimatickým změnám). U lakovaných podlah je výhodou snadná údržba. Nevýhodou lakované podlahy je, že v případě, že se rozhodneme podlahu renovovat, musíme provést zbroušení a přelakování v celé ploše. Nelze opravit jen rýhu nebo škrábanec, protože vrstva laku v opravovaném místě se nespojí se stávající vrstvou.

Olejování

Na trhu je k dostání velká škála olejovosků a olejů. Je možné si stejně jako u laku zvolit lesk či mat. Jsou vyráběny také vosky tónované. Výhodou této úpravy je, že zvýrazní kresbu dřeva. Při volbě olejovosku dosáhneme velice odolného povrchu. Je uváděno, že je odolnější než u podlah lakovaných. Největší výhodou je možnost lokálních oprav. Oceníte zejména, pokud bude dřevěná podlaha i v kuchyni nebo máte malé děti. Jedinou nevýhodou je náročnější údržba. Během cca 10 let je třeba olejovanou podlahu zhruba 4x ošetřit (tzv. refreshovat). Výhodou je, že se při refreshování nepráší. Není nutné vystěhovávat celou místnost.

Některé podlahové krytiny jako např. palubky mohou být opatřeny vrstvou laku, oleje již před pokládkou. Tím všechny další operace odpadají

V menším rozsahu je prováděno také tzv. kartáčování, kdy za pomoci speciálních ocelových kartáčů, které povrch zbaví vrchní měkké vrstvy dřeva. Kartáčováním je dosaženo vyšší tvrdosti a odolnosti dřevěné podlahy a zároveň získáme krásný rustikální povrch.

Dříve byla podlaha přibíjena pomocí hřebíku (viditelně nebo skrytě) převážně na vzduchové polštáře. Nevýhodou je, že tyto podlahy postupem času často začínají vrzat. Dnes je používáno snad jen minimálně.

Lištování

Provádí se lepením tekutými hřebíky nebo sponkami. U sponek je výhodou, že umožňují jejich opětovnou instalaci.